Kniha jako umělecké dílo
Knižní grafika je svébytným uměleckým oborem, jehož cílem je začlenit obsah, styl, formát a jednotlivé součásti knihy do jednoho uceleného celku. Důležitou součástí knihy je obálka, která knihu pomáhá identifikovat a propagovat ji. Výstava zachycuje proměnu českých knižních obálek od konce 19. století do 60. let 20. století. Představuje také autorskou knihu jako specifické umělecké dílo jednoho autora.
Výstavu knižních obálek tvoří úvodní plakát ve formátu JPG a 16 plakátů ve formátu PDF, vy si můžete prohlédnout 4 z nich. Dvojice plakátů jsou věnovány těmto tématům: secese, symbolismus a dekadence, expresionismus a kubismus, Josef Čapek, meziválečná avantgarda, knižní grafika po 2. světové válce, kniha v 60. letech, autorská kniha.
Upozorňuji všechny zájemce, že výstava není zpracována profesionály.
PROCHÁZKA ČESKOU KNIŽNÍ KULTUROU OD KONCE 19. STOLETÍ DO 60. LET 20. STOLETÍ
Secese je umělecký sloh z přelomu 19. a 20. století. Svým uměleckým výrazem odmítal stylové směry minulosti a inspiroval se přírodou. Pronikl do všech oblastí umění: architektury, malířství, sochařství, grafiky, designu, módy i šperkařství. Vzletné linie a ornamenty inspirované přírodou tak dodávaly předmětům denní potřeby, šperkům, květinovým vázám a dekoračním látkám novou formu a vzhled. Inklinace k přirozené kráse a ladnosti přírodních tvarů se promítala i do knižní výzdoby: směřovala k propojení obsahu knihy s jejím výtvarným řešením v harmonický celek.
Symbolismus byl jedním z výrazných směrů literární moderny. Jeho cílem bylo zobrazovat věci, které nelze racionálně popsat (nálady, emoce, myšlenky, city). V literatuře symbolisté využívali báje, mýty a pohádky, významným prvkem jejich poezie byl volný verš. Dekadentní texty v této době kladly důraz na individualitu, umělost a rafinovanost, významnou roli hrály také pocity zmaru, smutku a zoufalství, náboženství a mystika. Knižní ilustrace měly umocnit obsah knihy, této tvorbě se věnovali zejména umělci soustředění v okruhu časopisu Moderní revue a sdružení Sursum.
Expresionismus patřil k nejrozšířenějším uměleckým směrům první čtvrtiny 20. století. Měl vyjadřovat pocity nejistoty, strach a zoufalství lidského jedince v soudobém světě. Rozšířil se hlavně v Německu a do knižního umění vnesl ostřejší, syrovější a civilnější rysy. Kubismus se snažil zachytit skutečnost najednou z mnoha nezvyklých úhlů v celé její složitosti, pomocí geometrických útvarů. Kubistický knižní design se přikláněl k charakteristickým lomeným liniím, abstrakci a geometrizaci ornamentu.
Ve výtvarném díle Josefa Čapka se prosadila grafika zejména v letech 1913-1926, a to nejen jako volný grafický list, ale i jako knižní obálka a ilustrace. Čapkovy grafiky byly provedeny hlavně linorytem. V něm našel Čapek techniku, která svojí jednoduchostí a výrazností nejlépe odpovídala jeho výtvarnému cítění a splňovala i požadavek moderní funkčnosti. V podání Josefa Čapka se z původně obchodní grafiky stala grafika umělecká, nadčasová a velmi inspirativní. Každá obálka byla jiná a vždy šlo o originál, který příznačným způsobem uváděl danou knihu.
V české meziválečné knižní avantgardě byly v tomto období hlavními proudy funkcionalisticky orientované knižní úpravy, konstruktivistická typografie, jedinečná tvorba Josefa Čapka i knižní úpravy v duchu poetismu a surrealismu. Na vzestupu bylo i užití fotografie a fotomontáže na knižní obálce. Originální nápady se však neomezovaly pouze na obálky knih, ale pokračovaly přes titulní stranu k sazbě, typografii i tiráži.
V době 2. světové války byla knižní grafika pro mnohé umělce jednou z mála možností, jak prezentovat svá díla. Snahy o navázání na předválečnou avantgardu se zkomplikovaly po únoru 1948, kdy byla řada soukromých nakladatelství zestátněna, zesílila cenzura a jako jediný umělecký směr byl do všech oblastí umění i designu prosazován socialistický realismus. V druhé polovině 50. let nastalo postupné oživení a přineslo zakládání nových knižních edic se speciálním obsahovým a výtvarným charakterem. Stoupající prestiž nakladatelských domů přilákala ke spolupráci také nové výtvarníky.
Pozitivní vývoj pokračoval v oblasti knižní grafiky i v 60. letech. Především díky zmírnění politického a ideologického tlaku se mohly formovat výraznější nakladatelské koncepce. Svoji zásluhu na tom měla i rozšířená nabídka zahraničních autorů a děl, která do té doby nebyla k dispozici. Také domácí produkce byla obohacena o díla nastupujících autorů. Výtvarníci na knižní obálku často přenášeli principy své volné tvorby, oblíbenou technikou byla koláž, fotomontáž, nově se na knižní obálce objevovaly prvky lettrismu (jako základní výrazový prvek se používá písmo).
Autorská kniha je zvláštní uměleckou kategorií, která sdružuje prvky knižní tvorby a volného umění. Věnují se jí nejen knižní grafici, ale i kreslíři, malíři, fotografové a další výtvarníci. Může mít formu klasické knihy, která pracuje s textem, může být jen obrazová, ale může být také objektem, který hranice tradiční knihy překračuje. Umělci pro autorskou knihu využívají nejen papír, ale i plast, kov, textil, kámen, sklo, dřevo atd. Důležitou součástí mnoha autorských knih je schránka, ve které jsou uloženy. Jako samostatný umělecký žánr se autorská kniha vymezila v rámci výtvarné avantgardy zejména v 60. letech 20. století. Ve většině případů je dílem jednoho umělce a existuje v jednom nebo ve více exemplářích.
Ani v dnešní v digitální době a s nástupem různých elektronických nosičů není klasická papírová kniha zapomenuta a soudě podle počtu nakladatelů a zájmu čtenářů, nehrozí ani její zánik. S počítačovou grafikou se navíc pro knihu otevírá nový prostor v oblasti jejího zpracování. Neklesá ani význam knižních obálek, naopak v době prodeje nejen papírových, ale také elektronických knih probíhá i jejich propagace prostřednictvím obálek online.