Přírodní krásy Nového Zélandu
Nový Zéland je stát v jihozápadní části Tichého oceánu (Pacifiku). Tvoří ho dva velké ostrovy, Severní a Jižní, a další menší ostrůvky. Nejbližší sousední stát je asi 2000 km vzdálená Austrálie. Na jih už je jen Antarktida. Nový Zéland nabízí velmi unikátní prostředí pro rozvoj a život endemických druhů živočichů i rostlin, které nenajdete nikde jinde na světě. Veškeré původní zvířecí obyvatelstvo bylo složeno pouze z druhů, kteří sem doletěli nebo doplavali. Jediným původním suchozemským savcem je tedy netopýr. Další savci sem byli během mnoha staletí transportováni připlouvajícími osadníky, což způsobilo mimo rozvoje života nových druhů také velkou zkázu mnoha původních.
Výstavu fotografií Přírodní krásy Nového Zélandu tvoří úvodní plakát ve formátu JPG a 18 plakátů ve formátu PDF, vy si můžete prohlédnout 4 z nich.
Upozorňuji všechny zájemce, že výstava není zpracována profesionály.
FAUNA NOVÉHO ZÉLANDU
Ptáci - mají na Novém Zélandu významnou pozici zejména proto, že z 245 druhů je více jak 70% endemických. To znamená, že se s nimi nesetkáte nikde jinde na světě. Září barvami, vydávají podivné zvuky a velké množství z nich dokonce vůbec neumí létat, např. pták kiwi. Hnědý pták s menším zobákem se jmenuje weka. Ve výše položených místech žije další nelétavý ptačí druh typický pouze pro Nový Zéland, jediný horský papoušek světa - kea. Velmi vzácný je nelétavý papoušek kakapo - přes půl metru velký pták lehce připomíná sovu a dožívá se až 100 let. Dělá si hnízda pod zemí či kořeny stromů, ze kterých opatrně vylézá jen v noci. Nový Zéland je také domovinou 3 druhů tučňáků, z nichž nejběžnějším je pravděpodobně tučňák modrý. Hojně rozšířený je tui - černě zbarvený pták s výraznou bílou chocholkou na náprsence, který zaujme zejména svým neuvěřitelným hlasovým fondem.
Suchozemští savci - jediným suchozemským původním savcem byli netopýři, ti ostatní sem byli v průběhu let přivezeni osadníky. Není proto divu, že se jedná zejména o zvířata, ze kterých má člověk užitek. Žijí zde proto zejména zemědělská zvířata, jakou jsou ovce, krávy, kozy či prasata. Po horách běhá mnoho vysoké zvěře v podobě jelenů a horských koz.
Oceánská fauna - oceán nabízí nepřebernou přehlídku živočišných druhů, a to od nejmenších rybiček až po největší savce světa. Kolonie lachtanů se vyskytují na mnoha místech zejména Jižního ostrova. Nový Zéland je také domovem několika druhů delfínů, největším zástupcem je např. kosatka. V okolí Nového Zélandu se pohybuje několik druhů velryb i žraloci. Kromě ryb žije v oceánu mnoho dalších druhů živočichů - medúzy, chobotnice, krevety, mořští ježci atd.
Nejčastější predátoři - jako jedni z prvních škůdců byly na ostrovy zavlečeny krysy. Mezi hlavní predátory patří zejména malí dravci požírající vajíčka a mláďata či dokonce dospělé ptačí jedince, jako jsou např. hranostajové, fretky, ale také ježci, hlodavci, lasičky a dokonce i psi a kočky. Mezi jednoho z nejzásadnějších predátorů patří possum. Je to vačnatec vegetarián, který sem byl údajně přivezen z australské Tasmánie. Dokáže napáchat obrovské škody především na porostech.
Zdroj: Fauna Nového Zélandu | VisitKiwi.cz
FLORA NOVÉHO ZÉLANDU
Unikátní poloha země je jedním z důvodů, proč je místní příroda tak výjimečná. Jedinečné jsou zejména národní parky a chráněná území, která zabírají téměř 30% země. Postupnou kolonizací, zejména pak příjezdem Evropanů, bylo však na Nový Zéland přivezeno a uměle zasazeno mnoho nových, invazivních druhů rostlin, které původní vegetaci pohlcují. Příroda a fauna v přirozené podobě s dochovala spíše na Jižním ostrově, a to zejména na jeho západním pobřeží.
Nejznámější druhy rostlin - značnou část země dosud pokrývají stále zelené deštné pralesy. Nejen v nich se můžete setkat s více než 200 druhy kapradin - ty největší se jmenují mamaku a mohou dorůstat až do výšky 16 metrů. Dalším významným druhem kapradin jsou stromové kapradiny ponga, které jsou zároveň jedním z národních symbolů Nového Zélandu. Pongy dorůstající až do výšky 13 metrů a poznáte je podle stříbrného zbarvení spodních částí listů.
Největší raritou Severního ostrova jsou obří prastaré stromy kauri. Jsou to jehličnany, které jsou uctívány maorskou kulturou, a patří mezi nejmohutnější stromy světa. Rostou do výšky až 50 m, s šířkou kmene až 16 metrů a dožívají se i více než 2000 let. V 19. století byly hojně káceny na stavbu lodních stěžňů. Lesy stromů kauri jsou důležité pro celkové zachování místní biodiverzity. Díky jejich přítomnosti zde totiž může vegetovat mnoho dalších rostlinných i živočišných druhů, kterým by se tu bez jejich přítomnosti nedařilo. Největším zástupcem tohoto druhu je strom Tane Mahutu (Pán lesa), jeho věk je odhadován na 1200 let. Měří asi 51 metrů a obvod kmene je téměř 15 metrů.
Mezi velice zajímavé stromy, které zaujmou na první pohled, patří cabagge tree - tenhle vysoký strom připomíná palmu a roste v hojném množství na obou ostrovech. Jeho listy byly využívány též jako potrava Maorů i prvních osadníků. Měl i další široké uplatnění, např. v maorském léčitelství. Jeho dřevo se používalo na výrobu různých nástrojů.
Zdroj: Nový Zéland - Fauna a flóra - průvodce na Orbion.cz